V rámci zasedání dozorčí rady Správy městských lesů Jihlava, s. r. o. proběhla terénní pochůzka na lesním úseku Stonařov. Členy dozorčí rady včetně primátora Města Jihlavy a některé zaměstnance ústředí firmy provázel místní lesní Ing. Libor Janda. Pochůzka proběhla v lesním komplexu Sokolíčko a z části kopírovala trasu exkurze Pro Silva Europa ze dne 18. 9. 2015, jíž se zúčastnili zástupci většiny Evropských zemí a také lesníci z Indie a USA.
účastněným byl v základních rysech představen systém hospodaření na lesním úseku Stonařov, který se nachází v převodu na les trvale tvořivý, kdy se respektují biologické i ekologické nároky jednotlivých dřevin a využívá se přirozených růstových procesů odpovídajících dynamice lesa. Jedná se o přirozené pěstování smrku ve směsi dřevin původní dřevinné skladby s důrazem na využívání světlostního přírůstu, uplatňování přirozené obnovy a dlouhodobou kultivaci zmlazení v zástinu mateřských porostů, kde se cíleně pracuje s přirozeným výběrem (diferenciací, autoredukcí). Při výchově smrkových porostů se cílí na tloušťkovou, výškovou, druhovou i prostorovou diferenciaci a zejména pak na pěstování hlubokých korun.
Byly vysvětleny základní rozdíly mezi pěstováním lesa trvale tvořivého a lesa věkových tříd a rovněž bylo poukázáno na výhody a nevýhody obou lesnických přístupů. Bylo pohovořeno o nebezpečí plynoucí z probíhající klimatické změny pro smrkové porosty a o následných souvislostech týkajících se celkové ekonomiky hospodaření.
Během asi dvoukilometrové trasy s několika zastávkami byla řešena výchova porostů poškozených námrazovou kalamitou z roku 1995, rozčleňování porostů přibližovacími linkami s ohledem na bezeškodnou těžbu a přibližování dřeva v nárostech zmlazení. Následovala plocha, kde místní lesní provedl analýzu světlostního přírůstu 8 rozvolněných stromů horní etáže nad podsadbou. Diskutoval se význam zástinu horní etáže nad nárosty zmlazení, důležitost hlubokých korun v souvislosti se stabilitou jednotlivých stromů a jejich odolností vůči hnilobám a také nezbytnost intenzivní výchovy právě ve vztahu k hlubokým korunám. Na poslední zastávce pak bylo předvedeno přirozené zmlazení jedle pod porostem. Byl zvýrazněn význam jedle, co by původní dřeviny, schopné v budoucnu nahradit chřadnoucí smrk a zejména bylo pohovořeno o problematice vysokých stavů spárkaté zvěře bránících její plošné přirozené obnově i celkovému rozšíření. Zde byl vidět naprosto markantní rozdíl v jedlovém zmlazení uvnitř a vně oplocení.
Celá pochůzka se konala v přátelské atmosféře, se zájmem všech zúčastněných o lesnickou problematiku a zejména pak o transformaci lesa věkových tříd na les trvale tvořivý v podání Ing. Jandy.
