Na rozsáhlých lesních porostech v centrální části Českomoravské vrchoviny, táhnoucích se v délce téměř 40 km z okolí Telče po Štoky, hospodaří Správa městských lesů Jihlava, s.r.o. Jde o historický majetek města Jihlavy.
Pojem „historický“ je zde opravdu na místě. Pozemkový majetek města, k němuž lesy neoddělitelně patřily, je poprvé zachycen v rejstřících městské sbírky již v letech 1425 - 1442. Zdrojem růstu pozemkové držby (tedy i ploch lesů) se stalo ukládání peněžních prostředků získaných důlním podnikáním, později i z rozvinuté řemeslné výroby a obchodu. Rozhodující bylo získání privilegia markraběte Jana Jindřicha již v roce 1351, kterým dovoloval městu koupi ostatních zemských statků. Zvláště jižním směrem od Jihlavy se nacházelo území se značně rozdrobenou feudální držbou, kde se postupně prosazovali příslušníci bohatých patricijských jihlavských rodů. Vznik jihlavského městského panství a jeho růst se datuje od poloviny 15. století. A jeho vrchol spadá do 16. stol. Zároveň s koupěmi vesnic, dvorů a usedlostí byly získávány i lesy. Teprve v roce 1787 byl zpracován soubor map pro potřeby lesního úřadu spolu s popisy hranic městských lesů. Vývoj správního a územního členění lesů byl ukončen po roce 1846.
Do roku 1924 bylo vedení lesního úřadu města Jihlavy v německých rukou. V tomto roce nastupuje první Čech – vrchní rada ing. Stanislav Ambrož, který přivádí hospodaření jak po stránce lesnické, tak i ekonomické k mimořádnému rozkvětu. V roce 1929 rozhodlo městské zastupitelstvo koupit revír Nepomuky o rozloze 530 ha od majitele brtnického panství knížete Collalta. Lesy nebyly jen zdrojem příjmů pro městskou pokladnu, ale hrály i roli zástavního majetku při poskytování hypotečních úvěrů u peněžních ústavů. Po zaplacení pohledávky byl opět tento majetek zbaven břemene a záznam byl v pozemkové knize vymazán. Za pomoci těchto hypotečních úvěrů se mohlo město zvelebovat a rozvíjet, mohly se realizovat nákladné stavby a projekty. Za německé okupace a totality v letech 1939 - 1945 se nic podstatného na správě městských lesů nemění. Za druhé – poválečné totality, jsou v roce 1953 městské lesy v rámci centralizačních snah předány státu a spravovány Lesními závody Státních lesů v Telči a Jihlavě.
Po „sametové revoluci“ jsou lesy už v roce 1991 vráceny městu jako jeho „historický majetek“. Město v nich začalo hospodařit od 1.1.1992 prostřednictvím své příspěvkové organizace. Ta se k 1.1.1995 transformovala ve Správu městských lesů Jihlava, s.r.o. Společnost se 100 % majetkovou účastí města hospodaří na celkové výměře 3 716,65 ha. Ta je rozdělena územně do sedmi lesnických celků Zborná, Bílý Kámen, Bradlo, Slavice, Sokolíčko, Otín a Nepomuky. V čele společnosti stojí ode dne založení Ing. Václav Kodet. Spolu se svými spolupracovníky se snaží navázat na lesnické úspěchy a ekonomickou prosperitu městských lesů v období 1. republiky. K dalším činnostem společnosti Správa městských lesů patří i péče o veřejnou městskou zeleň (včetně 40 ha lesoparku) a správa dvou jihlavských hřbitovů(Ústřední hřbitov a hřbitov Kalvárie). Přes náročnost běžných úkolů i dopady nevídaných lesních kalamit je perspektivista společnosti díky moderním metodám lesnické práce, profesionalitě a obětavosti všech pracovníků, i více než 550-ti leté tradici, velmi nadějná.
